Hud-forum-1

Bylo mým cílem vydobýt si právo zastávat i v rámci ryze odborného fóra názory protikladné k zažité společenské, maintreamové pozici. Chcete-li, z ideové orientace stran ANO, KSČM a SPD. Nejsem první, kdo se pokusil demaskovat myšlenkovou jednostrannost určitých specifických prostředí a kdo požadoval, aby v každém z nich měl nárok na život postoj z libovolného spektra legálních politických subjektů, byl uznáván a tolerován.

Tato snaha, jakkoli působí legitimně, je ve své podstatě pošetilá, nereálná.

Představme si tuto historickou paralelu: V 70´ letech přijíždí na Hrádeček na vystoupení Plastic People soudruh Alois Lorenz, šéf StB. Prohlásí, že je politicky na opačné straně než Charta, že jí bude i nadále pronásledovat a žalářovat, ale hudba Plastiků se mu líbí, přišel čistě jen na koncert a požaduje, aby ho pořadatelé respektovali a uvítali jako kohokoli jiného. Asi by to nefungovalo.

Další příklad: Četl jsem kdysi článek, který m.j. srovnával atmosféru v americké automobilce v Detroitu s New Yorskou univerzitou. Zatímco dělníci v továrně byli široce politicky rozepjati od demokratů po republikány, na univerzitě zcela dominoval liberální, levicový směr. Tedy ukázka tolerantnosti plebejců a rigidní názorové bubliny intelektuálů. Ale může to být jinak? Manuálně pracujícím na politice nezáleží, mohou si dovolit luxus ideové pestrosti. Nástrojem akademiků je mozek a myšlenky, tudíž je logické, ba nezbytné, aby do značné míry mluvili jedním hlasem. Jak by dopadl General Motors, kdyby se v jeho dílně sešel řezník, švec, kominík, asfaltér a pokrývač (byť mistři svého oboru a s totožnou politickou preferencí)?

S Hudebním fórem je to obdobné. Je doménou určité sociálně determinované vrstvy zaměřené na kulturu. Zákonitě takováto komunita musí primárně inklinovat k liberálně humanistickým postojům a nemůže akceptovat tendence opačné, které jsou jí bytostně cizí, nepřátelské. Tento antagonismus existuje, nelze před ním zavírat oči.

Pokud tedy do podobného prostředí vstoupí jedinec, který je rozhodnutý, ať už ze skutečného přesvědčení, ve snaze o apriorní provokaci či s kombinací obého, takovouto enklávu atakovat, může se tisíckrát zaklínat bojem za demokracii a svobodu slova, ve skutečnosti však zůstává jen hlupákem nechápajícím elementární pravidla.

Ani se neomlouvám ani neslevuji za svých postojů. Jen jsem se pokusil o pravdivý popis situace.

Ale především se chci stát filosofem, jenž zastává názor, který zároveň vyvrací. Což by roku 2021 už opravdu nemělo u nikoho vzbuzovat rozpaky.