ČVR vzor 2021

Současnost není ani chybná ani pochybená. Je zákonitá.

Lid této země žil staletí v porobě, chcete-li v nadvládě cizích mocností. Zažíval to nejtěžší? Útlak? Možná. Ale zároveň zažíval to nejkrásnější, tedy to, co je mu bytostně vlastní: Sny o hrdinech (Jánošík, Kozina, Masaryk, Gottwald, Havel, Babiš, Minář, Vystrčil, Kroupa, Slonková), kteří smetou mocipány, nadávání na poměry a naději, že přijde den vítězství, kdy okovy puknou a vláda věcí jeho zas se k němu navrátí. Literární kýč non plus ultra.

Které epochy národa byly nejhorší? Ty krátké záblesky, kdy nějakým historickým omylem cizí diktát pominul a vláda lidu se skutečně prosadila (tedy zejména současnost). Co na nich bylo nejhorší? No vláda lidu!

Pokud jsou v měnícím se světě nějaké jistoty, tak pouze jediná: Že český národ není schopen vládnout českému národu. Naštěstí neztrácí pud sebezáchovy a snaží se tohoto jha zbavit. Stupňující se eskapády dnešních mediálních reprezentantů nejsou ničím jiným než zoufalým voláním o pomoc: "Jsme tu a bouře s námi zmítá. Prosíme slitujte se a hoďte nám kotvu! Kormidelníci, pomocníci, protektoři, uzurpátoři a diktátoři, ujměte se nás! Chceme zpět do vašeho lůna! Toužíme vrátit se do krásných a poklidných časů snů o hrdinech, kteří smetou mocipány, zpět k nadávání na poměry a k iluzi, že přijde den vítězství, kdy okovy padnou a vláda věcí našich zas se k nám navrátí."