ODMÍTAČI OČKOVÁNÍ

Úvodem předesílám, že má maličkost se dala očkovat ihned jak to bylo možné. Stejně jako v případě klíšťové encefalitidy, chřipky a jakékoli jiné nemoci. Vyplývá to z mé apriorní důvěry v západní medicínu. Vláda a další instituce si lámou hlavu, jak přimět k očkování značnou část populace, která zřejmě takovou důvěru nesdílí. Je cestou vysvětlování? Rozkrývání konspiračních teorií, které prý způsobují očkovací neochotu? Domnívám se že nikoli, protože podstata problému je jinde. Současný moderní a údajně demokratický a svobodný stát ve skutečnosti téměř žádné svobody nenabízí. Je naopak změtí stále houstnoucích pavučin nových a nových direktiv, zákazů, nařízení. Jaké pneumatiky do jakého počasí, jak ekologicky vyvézt žumpu, čím lze topit, úsporné žárovky, úsporné domy, ostatně stavební řízení - všichni víme. Čip do psa, rušení klidu když štěká, minimální odstup od cyklisty, maximální dovolený výkon vysavače, hlášení hasičům než si zapálím ohýnek, zákaz kouření, zákaz alkoholu na veřejnosti, zákaz sekaček o víkendu, zákaz stanování ve volné přírodě, zákaz posedávání na schodech, zákaz vylepování plakátů, zákaz, zákaz.

Pakliže dnešní odmítač Pfizeru argumentuje údajným nebezpečím, nevyzkoušeností preparátu a pod., je to ve zkutečnosti jen zástěrka pro ten pravý důvod. Tím je zážitek ze sladké a ojedinělé příležitosti postavit se proti vůli direktivního a všeomezujícího státu. Vytrčit na něj prostředník, plivnout mu do obličeje a užít si naplno aspoň tuto možnost postavit se proti, mimo, zády. A tato motivace je tak silná, že člověk je ochoten riskovat své zdraví, možná i život.

Pokud tedy chce vláda přimět neochotné k očkování, šlo by to zřejmě jen formou obchodu. My vám např. zase dovolíme vychovávat děti jak uznáte za vhodné, s použitím pohlavků i vařečky, tak jak to bylo v časech našeho dětství a vy se na oplátku necháte očkovat. Něco za něco. Povolení jedné svěrací kazajky za utažení druhé. Rovnováha plus minus zůstane. Je to jen příklad, možná naivní, ale jinou cestu nevidím.